La Grace: louceni

Rano byla naplanovana nova projizdka s turisty.opili Atylaci me na party asi 100x zvali na palubu,a tak jsem neodolal.nejvic nas dostal blondaty klucik Jirka,ktery ucil Spanely,jak plachtit.je to jako by nas Albanci ucili varit pivo.Je neuveritelne,ze tak maly narod bez more ma tak dobre namorniky!Na La Grace byly mraky deti,ktere si plavbu vylozene uzivaly.Hlavne vystrely z kanonu a vzajemne ostrelovani bramborama a rajcatama.Videt plout Puvabnou jen na spodni plachty z jine lodi bylo neskutecne.Neni divu,ze ji vsichni obdivuji. Premyslel jsem,jestli existuje jeste krasnejsi lod.odpoledne jsme si zasli s any do skrz naskrz romanticke kavarny pod olivovniky.samozrejme jsme nemohli odolat navsteve namornickeho muzea.Nasledovalo louceni s La Grace a jeji fantastickou posadkou, pro kterou je komplikace vyzvou a vzdy resi jak to pujde a ne proc to nejde. Ackoliv jsem velky cynik, neubranil jsem se dojeti. Doslo mi, ze se to doopravdy stalo a ze to bylo daleko silnejsi, nez jsem cekal. Posledni pohled na rahnovi a pak jsem spechali do kostela na msi, podekovat za vsechny milosti, kterych se nam dostalo. A ze jich je nebylo malo! Odesli jsme driv, aby jsme stihli nalodit se na obri trajekt se silenym jmenem Mega smeralda. Je to jedna z tech oblud, ktera zpolyka stovky auticek, aby je nasledne vyzvracela uplne jinde. Prvni, co jsme chteli videt z 9.paluby byla la grace! Nasi valkari se samym zalem ozrali na kasu a usli pod schody. Vypadali v tech namornickych obleckach tak desive, ze se male deti se bali po tech schodech chodit. My ostatni jsme se vyspali vevnitr, na koberci vedle wc.