Okupuj úřad práce. No ty krááso…

Jak tak sleduji zpravodajství o činnosti některých svých spoluvozíčkářů, nevycházím z úžasu. Poslední dobou mě nejednou nazdvihlo obočí počínání Národní rady osob se zdravotním postižením. Začalo to loňskou „hurádemonstrací“ před ministerstvem, na kterou se sjeli frustrovaní postižení z celé republiky vyhulákat svou zlost přiživenou různými dezinformacemi o rušení ZTP. To byl asi také jediný kladný efekt této akce, neboť kromě kýčovitého mediálního zájmu demonstrace nic konstruktivního nepřinesla. Zájem médií o pána Krásu byl taky nejspíše jediný pravý záměr této demonstrace. Ukázat v televizi krutost té „zlé“ vlády, která ubližuje davu nejubožejších, kteří se neváhali sjet z celé republiky, aby se jako jeden muž postavili za svého šlechetného zastánce, srdnatě bojujícího za jejich nezadatelná práva. Reforma má jistě k dokonalosti daleko, ale tento druh citového vydírání mi byl vždy ze srdce odporný.

Co mě ale málem zvedlo z mé kolečkové židle, byl další z neotřelých nápadů pánů v Praze, inspirovaný nejspíše úspěchem amerického hnutí Okupuj Wall Street, a to Okupuj úřad práce. Rada doporučila osobám se zdravotním postižením, aby se ve středu 4. ledna 2012 „dostavily v hojnějším počtu na své úřady práce a požádaly o příspěvek na mobilitu“. Smysl celé akce mi uniká. Měl to být údajně protest proti byrokracii. Dokonce i v případě, že by zdravotně postižení vyslechli výzvu a v mrazivém jitru se po stovkách řadili před úřadem práce, smutně čekajíce na vyřízení svých formulářů, i kdyby se vyděšené úřednice s lejstry dobývaly přes vozovou hradbu, je to přece jen voda na ministerský mlýn. Můžou přece logicky argumentovat, že žádný úřad či banka nemohou být připraveny kdykoliv přijmout všechny své klienty najednou. Nakonec mě úplně odzbrojila odpověď pana Krásy na otázku, proč vyzval lidi k návštěvě úřadu právě 4. ledna. „Do konce měsíce už mnoho času nezbývá.“ Pravda, pouhých 27 dní.

Nejspíše se všichni shodneme na tom, že my zdravotně postižení chceme, aby nás většinová společnost brala jako všechny ostatní, jen s poněkud odlišnými potřebami. Jsme rádi, když můžeme být užiteční. Dokážeme pracovat, tvořit, sportovat, podnikat, zakládat rodiny. Ukažme světu, že jsme něco víc než věční stěžovatelé, zapšklí lovci všemožných příspěvků a výhod! Pojďme naši společnost aktivně spoluvytvářet, a ne na sebe upozorňovat jen nátlakovými akcemi a sabotážemi systému. To jsou až úplně poslední možnosti, když už všechno ostatní selhalo a jde o vše. Zarputilé vymáhání nejrůznějších práv a výhod nás od většinové společnosti spíše odlučuje.

http://vozickar.com/okupuj-urad-prace-no-ty-kraaso/